Ultimátní zápasy je název pro druh bojového sportu, který vznikl oficiálně 23.listopadu 1993 v Denveru. Jedná se o zápasy ve kterých nastupují bojovníci různých bojových umění a stylů jako je sumó, savate, kickboxing, karate, shootfighting, taekwondo a brazilské jiu-jitsu.
Boj ve stoje vychází především z technik thajského boxu, pak se využívá zápasnický arsenál různých stylů, např. judo, jiu-jitsu a řecko-římského zápasu. Techniky ve stoje se skládají z klasického repertoáru kopů a úderů; v klinči se setkáváme především s kopy koleny a údery lokty. Následným porazem, strhem, přehozem či sražením přechází boj do zápasu na zemi. Zde se kromě úderů pěstmi a lokty či kopy, koleny setkáváme především s různými druhy pák či škrcení. Boj končí většinou vzdáním soupeře.
V ultimátních zápasech existuje několik disciplín - od v uvozovkách "nejměkčího" shootfightingu přes nejčastější valetudo až po královskou kategorii, nejprestižnější a pravidly nejméně omezený ultimate fighting. Nejrozšířenější disciplínou je tzv. valetudo - bojovníci, jejichž váha se může lišit max. o 3,5 kg zápasí na jedno kolo po dvaceti minutách. V nejtvrdší disciplíně zvané ultimate fighting dokonce nejsou váhové kategorie a souboj není časově ohraničen. Pravidla klasických bojových sportů a ultimátech se velmi liší. Předně, neexistuje zde bodování - udělují se pouze mínus body, např. za použití zakázaných technik.
Chrániče jsou omezeny na nutné minimum, tj. suspenzor a chrániče na zuby - žádné boxerské rukavice, žádné helmy, chrániče hrudi či holení.
Mezi tzv. zakázané techniky patří kousání, útoky na oči, údery dlaní na ušní bubínky; strkání prstů do úst a nosu soupeře (tzv. fish hook); trhání uší, úst, a nosu soupeře. Ostatní techniky jsou dovolené, což ponechává bojovníkům rozsáhlou paletu technik.
Ultimátní zápasy nejsou bojem na život a na smrt, ale sportem, byť tzv. extrémním či adrenalinovým. Cílem není - laicky řečeno - zbít soupeře do krve, ale dostat ho na zem a přinutit ho pomocí vhodné techniky - např. páky či škrcení - aby se vzdal.
Zápas pečlivě sleduje několik osob - ringový rozhodčí, pomocný rozhodčí, lékař a trenér - kteří mohou zápas v případě, že by některému ze závodníků hrozila vážná újma na zdraví, kdykoliv přerušit; stejně tak závodník může boj kdykoliv vzdát.
Jakékoliv prohřešky proti pravidlům se trestají - mínus body či diskvalifikací.
Nutno dodat, že na rozdíl od běžných sportů jako jsou fotbal či hokej se s úmyslnými fauly v ultimátních zápasech setkáváme jen velmi zřídka, ba téměř vůbec. Na rozdíl od obecného povědomí mají ultimátní zápasy ve štítě vepsány jasná pravidla a fair-play.
V České republice jsme se s ultimátními zápasy mohli poprvé setkat na vánočním večeru bojovníků v pražské Lucerně v r. 1996.