Jiu - jitsu

Základ bojového umění. I tak se mluví o jiu – jitsu, které je považováno za jedno z učení Samurajů. Jeho výjimečnost potvrzuje i jeho samotný název. Jiu – jemnost, jitsu – technika. Hlavní poselství tohoto umění tedy rozhodně nespočívá jen v ranách pěstí, ale především v samotné technice, jejíž podstata tkví k ovládání nejen těla, ale především mysli. V čem je jiu – jitsu tak jedinečné? Jakých technik tedy využívá?

 

Historie

Jiu – jitsu nemá jen svoji historii, ale jako jedno z mála bojových umění předchází i historii ostatních sportů. Jako ostatní bojové sporty, i jiu – jitsu se do obecného povědomí dostalo kolem 17. století, kdy bojová umění zažívali první vlnu masové popularity.

Jak již bylo řečeno, toto umění patří mezi klasické sporty. Z jiu – jitsu čerpal nejen zakladatel juda, ale bylo také inspirací k technikám aikida či některým podobám karate.

S jiu – jitsu v praxi se potkáte nejen na zápasech, ale třeba i během výuky v různých bezpečnostních složkách státu.

Jiu – jitsu z blízka

Toto bojové umění je výjimečné nejen svou historií, ale i strategií, kterou prosazuje. Ta je postavena na využití protivníkovi agrese a útoku, ve prospěch bojovníka na druhé straně. Taktika ústupu tak není vyjádřením útěku z boje, ale promyšlenou strategií, díky které bojovník využívá svou energii správným směrem.

Jiu – jitsu je sportem, využívajícím techniky páčení, úderů a úchopů a dá se tedy označit za boj z blízka. Poloha v boji je možná jak v postoji, tak na zemi.

Pravidla

Ačkoli je jiu – jitsu složité a náročné bojové umění, jeho pravidla jsou jednoduchá.

Boj je možný v postoji, ale i na zemi, kde většinou zápas končí. Souboj se odehrává na 6x6 metrech ohraničené plochy a to po 2 úsecích, čítajících 2 minuty. Bojovníka jiu – jitsu pak poznáte podle kimona a chráničů. Ty mají specifické požadavky v podobě otevřených chráničů rukou, suspenzoru a chráničů nártu.

Mohlo by vás zajímat