Cílem tohoto působivého sportu je vytlačit soupeře ze středu kruhu, z vyvýšeného, jako cement tvrdého, hliněného zápasiště (dohyo) nebo ho donutit, aby se dotkl povrchu dohyo jakoukoli jinou částí těla než je ploska nohy. Zápasníci stráví první čtyři minuty v zápasišti důležitými rituály: dupáním, nafukováním se, mračením se a házením solí, které mají zahnat zlé duchy a demonstrovat jeho sílu.
Rozhodnout, kdo vykročil mimo ring anebo se dotkl jako první země, je často velice obtížné a vyžaduje co největší pozornost rozhodčího (gyoji), který je oblečen do kostýmu šlechtice ze 14. století a který se pohybuje přímo po zápasišti, a soudců (shimpan), kteří sedí kolem zápasište na zemi. Japonská asociace sumó (Nihon Sumo Kyokai), řídící orgán profesionálního sumó, sestavila seznam 70 oficiálních vítězných technik, které se skládají z nejrůznějších sražení, podražení nohou, zdvihů, úderů, strků a stisků. Z těchto 70 je 48 považováno za “klasické” techniky , ale v současnosti se z nich používá už pouze polovina. Prvotním cílem v sumó jsou však především důstojnost a slušné chování v zápasišti a sportovní duch.
Pro sumó je typické nošení břišního pásu (mawashi), který je skládaný, ovinutý kolem slabin a dále omotaný pevně kolem pasu a na zádech zauzlovaný. Během turnajů, ale ne během tréninku a výcviku, mají na pásu provázek (sagari), který je opotřebovaný a zastrčený za první záhyb pásu mawashi, odkud pravidelně vypadává v zápalu boje.
Během zápasů sumó zápasníci usilují o to, aby byli pevní a neústupní. Díky použití toho správného chvatu pak snaží dosáhnout toho, aby zablokovali, podrazili, zdvihli a především vyvedli z rovnováhy svého soupeře.
Sumo
Bojové sporty a Hayashi.cz
Mohlo by vás zajímat
