Aikido
Aikido je japonské umění zaměřené na sebeobranu. Rozvíjí jednotlivce fyzicky i psychicky. Zápasníci nosí speciální kimono určené pro aikido. Slovo aikido lze rozdělit do tří částí - ai (harmonie), ki (energie) a DO (způsob/cesta).
Dějiny
Historie sahá do devátého století. Jednalo se o metodu úderů a tlaku na nervová centra ve spojení s páčením kloubů a použitím pohybu vpřed. Toto umění bylo dříve nazýváno aikijujutsu a později bylo známé jako Daito Ryu. Kořeny umění vycházejí z rodokmenové linie starého samurajského rodu Minamoto, který byl velmi významný v dějinách japonské historie. Za zakladatele aikida je však považován Morihei Uešiba, poté Kišomaru Uešiba, který se zasloužil o počátcích šíření aikida i mimo Japonsko. A ještě i v současné době pokračuje v rodinné tradici vnuk zakladatele Doshu Moriteru Uešiba. Styl, který je reprezentován touto rodinou, je označen jako aikikai, nekteří přímí žáci zakládají vlastní zakládají vlastní styly a školy. Centrální dódžó v rámci linie aikikai je Hombu dódžó v Tokiu, ve kterém vyučují právě členové rodiny Uešiba.