Kumite znamená zápas a je jednou ze tří hlavních částí tréninku karate společně s kata a kihonem. Kumite je část karate, ve kterém se trénuje proti protivníkovi a ve kterém se používají techniky naučené z kihonu nebo kata.
Může být použito k rozvoji určitých technik nebo dovedností (např. správné odhadování a udržování správné vzdálenosti od protivníka), ale také je to soutěžní disciplína.
Slovo „kumite“ označuje všechny druhy souboje, pokrývá velkou škálu aktivit. V tradičním Shotokan Karate je první formou kumite tzv. Gohon kumite. Obránce ustupuje vzad, kryje, a s pátou technikou provede protiútok. Toto kumite nevypadá jako jiyu kumite (nebo také „volné kumite“), které cvičí pokročilí studenti karate a které je velmi podobné tomu, jak by se karatista bránil ve skutečnosti. Toto kumite nevyžaduje žádné speciální postoje, cvičenec se pohybuje v tzv. „kamae“ neboli v „bojovém střehu“.
Shotokan karate ma mnoho druhů kumite:
Ippon kumite (nebo také ippon shobu) — souboj na jeden zásah — používá se hlavně pro nacvičení sebeobrany.
Sanbon kumite — trojnásobně dlouhé ippon shobu — typické pro cvičení rozvoje síly, rychlosti a dynamiky.
Kiso kumite — strukturovaný souboj převzatý z kata.
Jiyu kumite — volný zápas.
Soutěžní forma kumite:
Kumite je základní část karate a mnohými je shledávána za velmi vzrušující, jelikož oba soutěžící musí velmi rychle reagovat a umět se přizpůsobit partnerovi.
První soutěžící, který obdrží osm bodů (podle bodování uvedeného níže) v soutěžním čase vítězí. Pokud nikdo nezískal, vyhrává ten, který má víc. V případě remízy se nastavuje čistý čas jedné minuty. Když ani to nerozhodne, rozhodují sudí (lichý počet) v hlasování.
Dovolené jsou údery sevřenou pěstí a kopy nohou (tedy malíkovou hranou, nártem, patou, koši — záprstní hrana chodidla zespodu — údery kolenem či holení nejsou dovoleny).
Soutěžní čas se liší podle kategorie — v mužích a ženách jsou to 3 minuty, dorost a junioři bojují 2 minuty, žáci minutu. Vždy je to čistý čas.
Bojuje se uvnitř neohraničeného zápasiště 10 x 10 metrů. Plocha je vyznačena vykreslením na povrch tělocvičny, kde se soutěží popř. na tatami — speciálních žíněnkách.
Karateka musí zůstat v bojovém střehu kamae — ruce vzhůru, připraven bojovat.
Není připuštěno tzv. sebeohrožování — otočení se zády k protivníkovi během souboje.
Karateka musí dávat pozor na překážky kolem něj (rohoví sudí, hlavní sudí).
Karateka se musí chovat čestně.